COVID slovníček (abecedně a přehledně)

COVID-19

Onemocnění způsobené koronavirem SARS-CoV2.
Klinicky velmi podobné chřipce, přesto s několika odlišnostmi.

Epidemie (outbreak)

Rychlé šíření nemoci na lokální úrovni.
Vyhlášení epidemie nesouvisí s vyhlášením pandemie.

Chřipka

Onemocnění klinicky podobné COVID-19, ale způsobené jiným, nepříbuzným virem, který má jiné biologické vlastnosti (např. mechanismus a rychlost mutací).
Proti chřipce existuje vakcína.

Hydroxychlorochin (hydroxychloroquine)

Pod názvem Plaquenil prodávaný lék na malárii.
Jeho účinnost proti COVID-19 nebyla dosud spolehlivě prokázána, výsledky studií jsou značně kontroverzní.

Exponenciální šíření

Znamená, že se každý den počet nemocných násobí číslem R0.
Výsledkem je, že se denní přírůstek počtu nakažených zvyšuje. 

Ibuprofen

Běžné nesteroidní analgetikum, účinkuje i proti horečce. Jeho použití pro léčbu příznaků COVID-19 je bezpečné a nijak neovlivňuje vážnost nemoci.

Imunita

Mechanismus, kterým se lidské tělo brání nákaze (nejen) viry.
Po prodělání COVID-19 imunita vzniká a její síla je pravděpodobně závislá na závažnosti průběhu nemoci. Data o době trvání nejsou zatím k dispozici, ale předpokládá se, že se bude jednat o měsíce, maximálně roky (přítomnost protilátek). Dlouhodobá imunita je pravděpodobně zajistěna tzv. paměťovými T-lymfocyty. Jejich přítomnost typicky urychluje průběh nemoci včasnou aktivací specifické odpovědi imunitního systému.
Aktivní imunita proti jiným, sezónním koronavirům patrně do jisté míry chrání i proti COVID-19.

Infekční virová částice

Forma viru, která je schopna způsobit onemocnění a infikovat okolí.
Vzniká správným složením všech virových komponent (nukleová kyselina, obalové bílkoviny – kapsida, tukový obal).
NENÍ detekovaná testem na COVID-19.

Isoprinosine

Lék podporující aktivitu NK buněk, které jsou důležité v časných fázích infekce. Jeho případné podávání by tedy mělo smysl pokud vůbec, tak hned na začátku onemocnění, pro urychlení uzdravení.

Koronaviry

Skupina virů, mezi které se řadí i původce COVID-19, virus SARS-CoV2.
Jiné koronaviry jsou původci asi 15 % sezónních „nachlazení”.

Lék na COVID-19

Specifický lék proti COVID-19 (antivirotikum) zatím neexistuje. Nejblíže tomuto použití je remdesivir.
Dalšími léčivy použitelnými alespoň v některé fázi nemoci jsou kortikosteroidy (dexamethason) a vysoké dávky vitaminu D, či jeho forem.
Účinnost hydroxychlorochinu a isoprinosinu nebyla prokázána.

Mutace viru

Změna v genové sekvenci viru (RNA kyselině).
Obecně platí, že drtivá většina mutací nemá žádný vliv na funkci organismu – v tomto případě viru SARS-CoV2.

Pandemie

Stav šíření nemoci na celosvětové úrovni.
Vyhlášení pandemie nutně neznamená, že je ve všech zasažených oblastech dosáhnuto stavu epidemie.

Promoření populace

Rozšíření viru v populaci.

Přenos infekce

Situace, kdy se virus přenese z jednoho (infekčního) člověka na jiného. Probíhá hlavně dvěma cestami – dýcháním (mikročástice při výdechu) a dotekem (kontakt s infikovaným povrchem). 

R0

Číslo, které udává, kolik lidí se průměrně nakazí od jednoho nakaženého.
Je specifické pro každý virus a mění se s podmínkami (sezóna, imunita populace, preventivní opatření).
Je-li nižší než 1, šíření viru v populaci se zastavuje a je teoreticky možné ho vymýtit.

Remdesivir

Antivirotikum původně vyvíjené proti virům Ebola a Marburg. Ukázalo se částečně účinné i proti koronavirům; používá se v klinické praxi u pacientů s těžším průběhem onemocnění.

Respirátor

Oproti roušce obsahuje mikročásticový filtr, který zabraňuje průchodu částic o různé velikosti.
Spolehlivou obranou proti koronavirům je stupeň FFP3, ale i nižší stupně snižují riziko infekce.

RNA

Druh nukleové kyseliny, která slouží jako genetická informace SARS-CoV2. Její přítomnost v organismu (detekovatelná například pomocí PCR testu) sama o sobě neznačí přítomnost infekčního viru (viz nahoře).

Rouška

Její plošné použití snižuje pravděpodobnost nákazy koronavirem a zpomaluje šíření viru populací.
Při jejím používání je třeba dodržovat podmínky, jako je např. krátkodobé použití, její dezinfekce. Její použití je potřeba zvážit pro každou situaci.

SARS-CoV1

Koronavirus, který způsobil v letech 2002–2004 epidemii respirační choroby SARS. Nejbližší „příbuzný” viru SARS-CoV2, který způsobuje COVID-19.

Sezónnost

Situace, kdy je výskyt jevu (nemoci) závislý na změnách klimatu v rámci roku (sezón).
Typickým případem sezónních virů jsou viry způsobující lehké dýchací infekce („nachlazení”).

Smrtnost (infection fatality rate, IFR)

Ukazatel udávající procento zemřelých z těch, kdo byli nakaženi, tj. započítávají se i nákazy probíhající bez příznaků onemocnění. Pro SARS-CoV2 odhadována na 0,1–0,4 %, tj. zemře 0,1–0,4 % nakažených jedinců, pro sezónní chřipku je typická IFR mezi 0,025–0,04 %. Problémem u odhadů smrtnosti je nejasnost okolo počtu asymptomatických/nezachycených případů.
Neplést s úmrtností (mortalitou)!

Test protilátek

Odhaluje přítomnost protilátek v krevním séru, popřípadě na sliznicích. Obojí je známkou toho, že se imunitní systém s nákazou potkal, a pravděpodobně již není infekční (vyjma těžkých případů onemocnění).
Nevýhodou tzv. rychlotestů je jejich značná míra nespecifity, kdy výsledek není stoprocentně spolehlivý, a tzv. křížová reakce s jinými koronaviry (test detekuje protilátky proti jinému koronaviru, než je SARS-CoV2, a výsledek je tak falešně pozitivní).
Rychlotest na protilátky má smysl nejdříve 10. den od počátku symptomů, aby mělo tělo dost času protilátky vyrobit. Neslouží jako test probíhající infekce.

Test rt-PCR

Nejčastější forma testu na COVID-19. Odhaluje přítomnost virové nukleové kyseliny, nikoli infekčního viru, proto pozitivní výsledek neznamená automaticky, že je dotyčný nemocný či infekční.

Úmrtnost (mortalita)

Ukazatel udávající podíl zemřelých v populaci za rok, a na rozdíl od smrtnosti bere v potaz celou populaci. Udává se v promile, tj. v přepočtu na 1000 jedinců sledované populace.
Úmrtnost a smrtnost jsou dvě rozdílné věci!

Vakcinace (očkování)

Forma imunizace, při které je organismu předložen imunogenní prvek konkrétního patogenu (tj. typicky jeho část, kterou náš imunitní systém rozpozná a je schopen na ni reagovat vytvořením imunity). Její dostupnost pro koronavirus je odhadována na jaro/léto 2021.

Vznik viru

Koronavirus SARS-CoV vznikl přirozenou mutací zvířecího viru. Tato mutace umožnila přenos na člověka a další šíření v lidské populaci. Teorie o jeho laboratorním původu jsou nepodložené.