Odpověď tkví — pravděpodobně — v tom, jak “starý” je náš imunitní systém.

V prvních měsících života je dítě chráněno protilátkami z mateřského mléka. Zjednodušeně řečeno, vůči čemu je imunní matka, bude i kojené dítě. Zajímavější situace nastává, když se dítě začne spoléhat na svou imunitu.

Dětský imunitní systém má jistá specifika. Je přizpůsobený tomu, aby bojoval s novými a jemu neznámými infekcemi. Časté infekce v dětském věku slouží k tomu, aby si dítě vybudovalo “knihovnu” T a B lymfocytů. Ty pak slouží jako “imunitní paměť”, která slouží jako prevence opětovné infekci. Dětský imunitní systém je svým složením na tento fakt připraven a nastaven.

To se však nedá říct o imunitním systému seniora.

Při infekci SARS-CoV2 je primární odpověď imunitního systému (přítomnost protilátek IgA na sliznicích) pozorovatelná asi 12 dní po infekci. To odpovídá v průměru 7 dnům od výskytu symptomů. V té době už je nemocný pravděpodobně neinfekční, protože virové částice jsou obaleny protilátkami, a nejsou schopny vázat se na jiné buňky (a infikovat je).

Rychlost, s jakou B-lymfocyty vyrábí tyto protilátky, se shoduje s rychlostí, kterou pozorujeme například při vakcinaci. To je také případ, kdy se tělo potkává s novým patogenem. Při vakcinaci ale vpravujeme do těla patogem v oslabené podobě, a rychost nástupu imunity nás příliš nezajímá. Pro potřeby efektivního potlačení virové infekce je to ale příliš pomalu.

Dětský imunitní systém je na situaci, kdy “nezná” patogen, připraven. Děti mají na sliznicích více protilátek typu IgM. Ty jsou u dětí málo specifické, a tak jsou schopny neutralizovat i neznámý virus. Díky těmto protilátkám pak děti “ustojí” novou infekci do doby, než jejich B-lymfocyty začnou produkovat protilátky specifické.

Děti jsou také lépe vybaveny jedním typem B-lymfocytů, které produkují protilátky o nízké specifitě, ale zato velmi rychle. Při neznámé infekci pak dětský imunitní systém rychle zareaguje pomocí zvýšení produkce nespecifických protilátek, které — jako v případě slizničních protilátek — jsou schopny neutralizovat i neznámý virus.

Tyto B-lymfocyty se navíc umí podílet na zrychlení výroby specifických protilátek.

V případě, že organismus potká neznámý virus, je tak dětský imunitní systém schopen rychlé reakce. Imunitní systém dospělého člověka je vysoce specializovaný, a rychle reagovat na nový podnět neumí. To dává viru čas se vesele množit a nadělat paseku.

Spojme tuto vlastnost s chronickým zánětlivým stavem, který doprovází takzvané komorbidity (obezitu, diabetes…), a máme dokonalý recept na přemrštěnou reakci imunitního systému, která může za těžký průběh onemocnění COVID-19.

Write A Comment