Nejčastější otázky o koronaviru SARS-CoV2 a nemoci COVID-19

Kdy má smysl koupit si test protilátek z lékárny?

Pravděpodobně nejdříve 10 dní po infekci, tj. v průměru 5 dní po vypuknutí symptomů. Dříve se specifické protilátky neobjevují.
V případě komerčně dostupných chromatografických (“papírkových”) testů je třeba mít na paměti, že často nebývají dostatečně specifické, a jejich výsledky je potřeba brát s rezervou.

Kdy je použití roušky diskutabilní?

Máme-li individuální zdravotní problémy plynoucí z jejího nošení (dýchací problémy nezpůsobené nemocí, kožní problémy).
V případě, že z nošení roušky vyplývají komplikace např. psychických problémů.

Co to je pandemie?

Zjednodušeně, pandemie značí celosvětové rozšíření viru (či jiného patogenu). To, že je virus označen jako pandemický, neříká nic o jeho nebezpečnosti, infektivitě či podobných věcech. Vyhlášení pandemie také neznamená, že ve všech zasažených oblastech je dosaženo stavu epidemie.

Co je COVID-19?

COVID-19 je snadno přenosné respirační onemocnění způsobené koronavirem SARS-CoV2. Klinickými projevy je podobné chřipce – a ačkoli zde panují významné odlišnosti, chřipka je pravděpodobně nejblíže tomu, jak si onemocnění COVID-19 představit. Ač šíření nemoci nevykazuje sezónní charakter, zdá se, že v letních měsících je lidí s těžkými klinickými projevy výrazně méně než v zimě.

Pomůže mně / mému okolí, když budu nosit roušku?

Rouška je nejlevnější a nejjednodušší způsob, jak omezit (alespoň trochu) přenos virové infekce. Pokud s jejím nošením nemáte vážný fyzický problém, měli byste ji nosit v situacích, kdy má její použití smysl (typicky krátkodobý pobyt ve frekventovaných uzavřených prostorách).
Roušku nosíme především pro snížení rizika infekce našeho okolí, v případě, že bychom my snad byli bezpříznakovými přenašeči; objevily se ale i studie ukazující přínos roušky pro jejího nositele. O míře celkové účinnosti tohoto opatření se žhavě diskutuje, a objevují se studie ukazující jejich obrovský prospěch, ale i jejich zbytečnost. Její účinnost (vyjádřená v procentech pravděpodobnosti přenosu nákazy) je asi poměrně malá, ale v případě, kdy se virus šíří exponenciálně (např. v případě neexistence imunity) by i toto nepatrné snížení vedlo k obrovským efektům v dlouhodobém hledisku.
Hlavním problémem využití roušky pro prevenci nákazy je její správné použití. Roušku je třeba mít správně nasazenou (přes nos i ústa), pravidelně ji prát či dezinfikovat. Čím delší dobu ji máme nasazenou, tím je její účinnost nižší v důsledku provlhnutí.

Je potřeba se COVID-19 obávat?

SARS-CoV2 je nový virus, o kterém zdaleka nevíme vše. Ačkoli současná data ukazují, že pro většinu populace nepředstavuje COVID-19 výrazně větší problém než klasická sezónní nákaza (chřipka) a u většiny lidí infekce proběhne bez velkých problémů, objevují se zprávy o dlouhodobých následcích ve formě přetrvávání některých příznaků (dušnost, srdeční problémy). Nevíme, zda některé z těchto následků budou trvalé.

Pomáhá proti COVID-19 nějaký běžně dostupný lék?

Objevily se zprávy o prospěšnosti mnoha prostředků (nesteroidní analgetika/antipyretika, kortikosteroidy atd). U většiny z nich je ale klíčové, v jaké fázi infekce jsou podány, a pokud jsou užity nesprávně, mohou uškodit. Jakákoli léčba mimo klasické zvládání symptomů (tlumení horečky apod.) se nedoporučuje.
Jako prevence těžkého průběhu nemoci se jeví suplementace vitaminem D. Studie naznačují, že jedinci s nedostatkem vitaminu D mají vyšší pravděpodobnost těžkého průběhu onemocnění, v důsledku špatné regulace imunitní odpovědi. 

Pro koho představuje onemocnění COVID-19 významné riziko?

Většina případů COVID-19 proběhne bez příznaků, nebo jen s velmi mírnými projevy onemocnění, kterých si lidé nemusí ani všimnout. Riziko vážného onemocnění roste s věkem (populace 70+), vysokým krevním tlakem, obezitou. Čím více rizikových faktorů, tím horší prognóza vývoje nemoci.

Když onemocním, budu mít účinnou imunitu proti COVID-19?

Po nějakou dobu rozhodně ano. Obecně se dá říci, že čím těžší je průběh nemoci, tím silnější a dlouhodobější imunita je touto nákazou pravděpodobně vybudována. Ke vzniku imunity proti COVID-19 pomáhají také nedávno prodělané infekce jinými koronaviry (tzv. sezónními). 

Je SARS-CoV2 uměle vyrobený?

Ne. Seriózní analýzy ukázaly, že SARS-CoV2 s velkou pravděpodobností vznikl přirozeně. Na druhou stranu, na podporu hypotéz o laboratorním původu SARS-CoV2 ještě nikdo nepřinesl žádná důvěryhodná data.

Je COVID-19 horší, než chřipka?

Jednoznačně ano.
Onemocníte-li COVID-19, máte asi 20x vyšší pravděpodobnost, že zemřete, než když onemocníte běžnou, “sezónní” chřipkou.

Relativní riziko ale není stejné pro každého. Zatímco chřipka si příliš nevybírá ve věkových kategoriích (alespoň ne tolik, jako COVID-19), u COVID-19 platí, že riziko roste s věkem.
Pravděpodobnost úmrtí na COVID-19 dále roste s obezitou, vysokým krevním tlakem, přítomností metabolické poruchy (diabetes apod.)

Jaký je rozdíl mezi úmrtností a smrtností?

Úmrtnost (mortalita) je číslo, které vztahuje úmrtí v důsledku např. COVID-19 na celkovou populaci (bez ohledu na nákazu). Udává se v promile, tj. počet úmrtí na 1000 lidí.

Smrtnost je číslo udávající procento zemřelých z těch, kdo se nakazí (infection fatality rate, IFR), případně těch, u kterých se vyvine nemoc (case fatality rate, CFR). Jinými slovy, čísla IFR a CFR nejsou srovnatelná, neboť se liší započítáním asymptomatických a velmi lehkých případů.

 

Pomůže mně / mému okolí, když budu nosit respirátor?

Ano, respirátor je účinnější forma ochrany než rouška. Pouze správně nasazený respirátor třídy FFP3 však poskytne ochranu dostatečnou.

Kdy bude účinná vakcína?

Optimistické odhady hovoří o dostupnosti vakcíny pro veřejnost někdy v polovině příštího roku. Dlouhodobá účinnost vakcíny je otázkou, ale tento problém se dá řešit pravidelným přeočkováním.

Je SARS-CoV2 „nejnakažlivější virus“?

Není. Jeho R0 (číslo označující počet lidí, kteří se v průměru nakazí od jednoho nakaženého) se pohybuje mezi 0,9 a 3,0 — v závislosti na konkrétní situaci.  Oproti tomu, třeba virus spalniček má hodnotu R0 okolo 14 (od jednoho nakaženého se v průměru nakazí 14 dalších), a je proto mnohem více infekční.
R
0 běžné sezónní chřipky se pohybuje mezi 0,9 a 2,1.

Má smysl čekat na vakcínu, nebo se mám jít „promořit“?

Sedět v izolaci a čekat na vakcínu je jistě nesmysl.
Není však jisté, zda COVID-19 nemůže mít trvalé následky (a to i u bezpříznakových průběhů). Z tohoto důvodu není pravděpodobně rozumné brát nemoc na lehkou váhu, i když nepatříte do rizikové skupiny.
Je také potřeba mít na paměti, že člověk je nejvíce infekční ještě ve fázi, kdy nepociťuje příznaky onemocnění.

Kdy se nechat (komerčně) testovat?

Jelikož v současné době nejsou v ČR dostupné domácí, levné a rychlé alternativy testů na přítomnost viru SARS-CoV (např. ranní rychlotest slin ukazující, zda je člověk infekční), má testování pomocí nejrozšířenější metody (rt-PCR) funkci spíše zpětné informace.
Smysl tedy má ve chvíli, kdy chcete vědět, zda jste byli nakaženi, a upozorníte lidi, se kterými jste byli za posledních pár dní v blízkém kontaktu. Smysl pravděpodobně nemá ve chvíli, kdy chcete vědět, zda jste infekční – vzhledem k poměrně krátkému oknu infektivity a vzhledem k dostupnosti a délce vyhodnocení testů je poměrně velká část vaší infekční periody za vámi. V současné době se v ČR pracuje na zavádění a validaci efektivnějších postupů, jako je např. LAMP rt-PCR.

Mám pozitivní test, co to znamená?

Pozitivní test rt-PCR automaticky neznamená, že je člověk nemocný a nakažlivý. Zatímco nakažlivost je u většiny případů omezena na maximálně týden, rt-PCR pozitivní test na SARS-CoV2 může jedinec mít násobně delší dobu (typicky měsíc po uplynutí infekční doby). 

Pokud máte pozitivní test, pokuste se zjistit tzv. číslo cyklu rt-PCR, ve kterém se přítomnost virové nukleové kyseliny ve vašem vzorku projevila. Je-li toto číslo vyšší než 30, s nejvyšší pravděpodobností nejste infekční. Je-li nižší než 24, pravděpodobně infekční jste (byli jste v době provedení testu). Mějte ale na paměti, že číslo Ct se nedá porovnat mezi různými laboratořemi (záleží na použité metodice), a považujte tento odhad za orientační.

Pozitivní test sérových protilátek s největší pravděpodobností znamená, že váš imunitní systém začal s infekcí bojovat, a pokud v této chvíli nemáte příznaky, pravděpodobně již nejste nakažliví (nebo jen velmi málo, v závislosti na časovém průběhu infekce). Pokud příznaky pociťujete, záleží na stavu, v jakém se momentálně nacházíte. 

 

Je testování zbytečné?

Rozhodně není zbytečné, byť se objevují problémy s interpretací výsledků testů.
Sběr dat je však klíčový pro zvládnutí situace. Pokud nebudeme mít správná data o tom, co se u nás ve skutečnosti děje, budeme situaci zvládat obtížněji.

Jak se nemoc přenáší?

Přenos viru, který způsobuje nemoc COVID-19, se děje především dvěma způsoby:

  1. dýcháním, při němž přirozeně vznikají různě velké mikročástice, které mohou obsahovat infekční virus. Riziko přenosu touto cestou je vyšší, když mluvíme nahlas, zpíváme, sportujeme. Regulujeme ji dodržováním odstupů, rouškami a respirátory. 
  2. kontaktem s kontaminovanými povrchy (typicky kliky od dveří, MHD). Aktivní virus může zůstat na různých površích až hodiny. Tuto cestu přenosu regulujeme základní hygienou (mytí rukou mýdlem) a dezinfekcí povrchů.

Přenos nemoci je tím pravděpodobnější, čím vyšší dávce viru jsme vystaveni. Běžný krátkodobý mezilidský kontakt (potkáme někoho na chodbě či na ulici) je rizikový jen minimálně. Čím delší dobu trávíme v blízkosti nakaženého, tím vyšší je dávka viru, které jsme vystaveni, a tím pravděpodobnější je přenos. Nejefektivnější formou prevence nákazy je dodržování fyzického odstupu. 

 

Kdy je člověk infekční?

Ve většině případů (bez symptomů, či s lehkými projevy nemoci) je nakažený člověk infekční jen po relativně krátkou dobu (5–7 dní od vypuknutí symptomů). Zatím nebyl prokázán případ, kdy by byl člověk nakažlivý déle, než týden po vypuknutí symptomů (v případě nemocných s běžným průběhem nemoci, netýká se vážných případů).
Nejvyšší riziko přenosu nemoci od nakaženého člověka je těsně před vypuknutím symptomů (jeden den), kdy je počet virových částic v jeho dýchacím ústrojí nejvyšší. Po vypuknutí symptomů dochází k rychlé inaktivaci viru imunitním systémem, a proto přestane být člověk infekční, i když má na testech pozitivní nález.
U vážných případů (vyžadujících lékařskou péči či hospitalizaci) je infekční okno delší, protože imunitní systém těchto lidí není pravděpodobně schopen efektivně regulovat množství viru v jeho dýchacích cestách. 

 

Mohou infekci přenášet děti?

Ano, jednoznačně mohou.
Dětský imunitní systém má svá specifika, díky kterým je u nich vyšší pravděpodobnost lehké, až bezpříznakové infekce. Počet infekčních částic v jejich dýchacím ústrojí je však pravděpodobně srovnatelný s dospělými. Celkovou rizikovost “děti versus dospělí” není možno spolehlivě vyhodnotit. Děti mají sice oproti dospělému nižší dýchací objem (a tedy přenesou dýcháním do okolí méně infekčních částic), ale na druhou stranu se častěji chovají “rizikově”, tj. jsou v úzkém kontaktu.

Můžu onemocnět dvakrát/vícekrát po sobě?

Byly popsány jednotlivé případy opakované nákazy SARS-CoV2. Tyto případy měly různý průběh onemocnění.
Fakt, že se zatím jedná o jednotky případů ale ukazuje, že pravděpodobnost nákazy SARS-CoV2 několikrát po sobě je výjimečná záležitost, a většina populace se jí nemusí zatím obávat.

Jaký je rozdíl mezi aerosolem a kapénkovým přenosem?

Aerosol i kapénky vytváříme dýcháním, popřípadě mluvením, zpíváním atd. SARS-CoV2 může být patrně přenášen oběmi cestami.

Jako aerosol označujeme částice menší než 5 µM v průměru, jako kapénky částice velké 10 µM a více. Částice aerosolu zůstávají po vydechnutí ve vzduchu a vznášejí se, kdežto kapénky klesají rychle k zemi. Počet částic aerosolu ve výdechu je vyšší, než kapének, ale objemově tvoří asi jen 1 % z objemu vydechovaných částic. Zatímco částice aerosolu jsou natolik malé, že se vdechnutím mohou dostat až do plic, kapénky se zachytí v horních dýchacích cestách. To může hrát roli při vzniku nemoci a její závažnosti.

 

Kdy má rouška smysl?

Především při kontaktu s rizikovými skupinami (senioři).
U lékaře, abychom snížili riziko přenosu na zdravotnický personál.
Vždy, pokud nemáme lepší způsob, jak sebe a své okolí ochránit.

Rouška není náhradou za dodržování rozestupů!

Jak moc koronavirus mutuje, a co to pro nás znamená?

Dá se říci, že SARS-CoV2 mutuje jako standardní RNA virus, nevymyká se normě.

Byť je popsáno přes 200 mutací v genomu SARS-CoV2 oproti původnímu viru, žádná z těchto mutací nemá vliv na jeho funkci a žádná z nich není spojena s horším průběhem nemoci či vyšší infektivitou. Popsané mutace také nepředstavují problém pro výrobu či účinnost potenciální vakcíny.

Kde rouška smysl nemá?

Rouška jednoznačně nemá smysl v otevřeném prostoru (venku).
V uzavřeném prostoru bez ventilace a s vysokou koncentrací lidí, kteří spolu tráví delší čas (výrobní linky atd) je její použití diskutabilní, závisí na ostatních opatřeních (rozestupy atd.), zda má rouška přidanou hodnotu. Jednotlivá opatření se svým účinkem kombinují.

Udělalo to Švédsko lépe, než my?

To se teprve ukáže. Vzhledem k teprve nedávnému uvolnění opatření ve Švédsku je logické, že u nich počet případů zatím nestoupá, zatímco ve zbytku Evropy, kde byla opatření uvolněna mnohem dříve, počet případů roste.

Situace ve Švédsku je z epidemiologického hlediska velmi špatně srovnatelná se situací naší. Švédsko má:
1) srovnatelný počet obyvatel jako my
2) výrazně nižší hustotu obyvatelstva (25 obyvatel na km2 versus 140 obyvatel na km2 v ČR)
3) cca 10-15x více úmrtí na COVID-19 než ČR

Byť opatření ve Švédsku byla spíše doporučení a nebyla tak drastická, jako u nás, ve Švédsku:
1) cca 50 % lidí pracovalo z domova
2) bylo donedávna omezení veřejných akcí nad 50 lidí
3) pokleslo využití MHD o 25 – 50 % (podle regionu)
4) poklesl HDP o cca 8 % (ve zbytku Evropy okolo 10 %, podle regionu)